Když dítě škrtne zápalku ...
Napsal dne 05. 10. 2011 uživatel lenka.mocova
Jak hoří, nebo nehoří dřevostavba?
Požáry v bytech, či rodinných domech vznikají z mnoha příčin. Nemusí za vznikem stát vždy děti a nepozornost dospělých. Příčina může být neopatrnost při topení v krbu, špatná elektroinstalace, vadný elektrospotřebič a mnoho dalších. Proti vzniku požáru děláme mnohé, ale nutno počítat, že dříve či později můžeme zažít tuto nepříjemnou skutečnost.
Jak hoří, nebo nehoří dřevostavba?
Požáry v bytech, či rodinných domech vznikají z mnoha příčin. Nemusí za vznikem stát vždy děti a nepozornost dospělých. Příčina může být neopatrnost při topení v krbu, špatná elektroinstalace, vadný elektrospotřebič a mnoho dalších. Proti vzniku požáru děláme mnohé, ale nutno počítat, že dříve či později můžeme zažít tuto nepříjemnou skutečnost.
Většina, minimálně laické veřejnosti, se domnívá, že dojde-li ke vzniku požáru v dřevostavbě, není již třeba ani volat hasiče. Hovoříme o dřevostavbě, tedy asi to tak opravdu je? Dřevo přeci hoří a dobře? Mnoho z nás s ním topí, tedy proč by nehořelo. U dřevostavby tomu přeci musí být také tak. Z historie je doloženo mnoho případů kdy shořely doslova celé vesnice, či části měst. Oheň se šířil z jedné chalupy na druhou. Nutno však podotknout, že v dávných dobách byla střecha zpravidla z velice hořlavého materiálu. Dřevěný došek, rákos, sláma a tomu podobné materiály. Málo kde se vyskytovala nehořlavá břidlice. O hasičích v té době, nebo chcete-li „požárnících“, nemohla být ani řeč.
Dnešní skutečnost je však jiná, nejen oproti historickým zkušenostem, ale i dnešním technologiím užívaným při stavbě ze dřeva. Před několika lety proběhla praktická ukázka v Dubňanech. Cílem bylo zvýšení podvědomí odborníků, tak i laické veřejnosti o šíření požáru v dřevostavbě.
Jak vlastně hoří dřevostavby. Je třeba zdůraznit, že i v této oblasti materiálů platí evropské normy, které nám udávají schopnost odolnosti materiálu proti požáru. Je nutno zmínit v této problematice dva základní pojmy. Schopnost hoření a šíření požáru. Schopnost hoření znamená jednoduše řečeno, jak dlouho bude trvat materiálu se vznítit, tedy začít hořet. Druhý pojem šíření plamene, jak název napovídá, znamená schopnost šířit požár dál a předávat jej dalším materiálům. Vhodným příkladem je funkce zápalky: 1) škrtnete a vznikne oheň, 2) oheň se následně šíří po materiálu zápalky. Obě vlastnosti jsou u dřevostavby značně ztíženy, bohužel je nelze zcela vyloučit, je to prostě dřevo.
Dále je nutné též připomenout konstrukci dřevostavby. U provedení z masivu (trámů, kulatiny, atd.), je hoření ztíženo specielní impregnací, kterou je dřevo napuštěno. Bohužel nedokáže zcela zabránit shoření domu. Je diskutabilní, jak rychle hoří a jak dlouho potrvá hasičské jednotce dorazit na místo a zahájit hašení. Přesto jedna podstatná vlastnost, oheň se šíří dřevostavbou obtížně, dřevo díky impregnaci nešíří tak dobře požár. Této vlastnosti obvykle říkáme „samozhášecí vlastnost materiálu“.
Na závěr snad jen krátké shrnutí. Pokud již vypukne požár, dojde ke zničení stavby, bez ohledu zda je dřevěná či zděná. Zdivo sice odolá požáru, ale zpravidla je po uhašení požáru strženo s ohledem na jeho narušenou statiku. S trochou nadsázky lze říci, že po požáru dřevostavby ušetříte za úklid. Zda se někdo rozhoduje mezi přírodním materiálem a zděnou stavbou, bere v úvahu možnost vzniku požáru, nemusí mít obavu a stranit se dřevostavbě. Shoří nám dřevostavba i zděný dům, podstatná je prevence vzniku požáru. Kvalitní hlásiče požáru a alespoň minimum v podobě přenosného hasicího přístroje. Mnoho lidí se domnívá, že investice do „hasičáku“ je zbytečná. Zkuste kýblem vody zhasit například hořící záclonu, nepovede se. Nemluvě o čase, který je nutný na jeho naplnění vodou. Ono to z toho vodovodu neteče tak rychle, jak bychom si přáli. Nebojme se a stavme, třeba ze dřeva, je to pěkné, voňavé ... To už je, ale jiné povídání.
Diskuse
Nejsou k dispozici žádné příspěvky
Podělte se s ostatními
